Básnické okénko vol.2

Jakožto nadšení tvůrci textů jsme se oba autorové příspěvků na tento blog (až přespříliš) ambiciózně rozhodli zúčastnit výzvy nazvané Duben měsíc drabble. V rámci přípravy na tuto velkolepou akci organizovanou Společností pro osvětu spisovatelů jsme se rozhodli procvičit své psavé schopnosti. Nějak se stalo, že pohodlná, srozumitelná, jednodušší a lepší próza se přehoupla do poezie, takže zde se skví výrobky našeho snažení. Můžete hádat, kdo psal co.

Utečeme z bublin

Krásný to den, vanu vyvalili ven.
Bubliny do ní sypali, pak i svá těla přidali.
Ty koule bublinaté jež obemykali těla jejich
poskytovali jim nevšední přepych.

Počali stoupat do výšin neznámých
plni dojmů prchavých.
Ba nebyli by opustili bělostnou bezpečnost lázně
kdyby znali nynější pocit bázně.

Když už jediné co patřili byly zbytky městské dopravy
nebe jim začlo vinšovat své pozdravy.
Ač jindy by novou známost učinili rádi
jejich jeky a skřeky značili, že jim něco tak trochu vadí.

Když už mraky nebavili svým hlučením
shodili je dolů s jistým poselstvím:
Vany doma nechte
jinak si to pěkně odnesete.


Utečeme z bublin

Krásný to den

Pln bublin a bublin jen

Nechoď, ach, koupat se ven

Neb král bublin Ben

Uzavře tebe i s tvými šampóny

Deodoranty, mýdly a tampóny

I s tvým kartáčkem zubním

Do bubliny, poletíš s ním

Někam k nim

A uvnitř vzdušného balóna

Budete citovat Platóna

Dole pod váma bláto, na

Sobě plavací oděvy, už lituje tě

Že nenechalas se unést v létě

Neboť absence triček a svetrů

Va výšce několik kilometrů

Působí zimu jak z Tatrů

Přes kouli jako přes sklo

Blíží se čapí křeslo

Vaše vznášedlo kleslo

Dolů

Do středu země, do severního pólu

(Asi umřete spolu)

P.S. Jestli fakt něco vznikne z DMD 2019, budeme to postovat na blog